Univerzita Karlova
Filozofická fakulta
Ústav informačních studií a
knihovnictví
Role
individuálních rozdílů v internetovém vyhledávání: empirická studie
The Role of Individual Differences in Internet
Searching: An Empirical Study
Nigel Ford, David Miller, Nicola Moss
Department of Information Studies, University of Sheffield
In: Journal of the American Society for Information Science and
Technology, č.12 (2001), s. 1049-1066
Překlad, zkráceno
Zpracovala: Lucie Šmídová
Praha, květen 2002
Tento článek přináší výsledky studie o roli individuálních rozdílů
v internetovém vyhledávání. Středem pozornosti výzkumu se staly
následující vlastnosti uživatelů: poznávací styly, úroveň předchozích
zkušeností, vnímání Internetu, přístupy
ke studiu, věk a pohlaví. Šedesát devět vysokoškolských studentů hledalo informace o zadaných tématech pomocí
vyhledávače Alta Vista. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí jednoduché binární
relevance. Faktorová analýza a mnohonásobná regrese odhalily zajímavé rozdíly.
Úspěšné vyhledávání bylo spojeno s: mužem, nízkou poznávací komplikovaností,
poznávacím stylem založeným na obrazové představivosti (na rozdíl od slovní
představivosti), vysokým stupněm vnímaní Internetu a s přístupy ke studiu,
které ukazují na nízkou osobní úspěšnost.
Dopad těchto zjištění na rozvoj systému a na budoucí výzkumy je otázkou
diskuze.
Stále rostoucí možnosti přístupu k Internetu kladou větší a větší nároky na informačně-vyhledávací dovednosti většího počtu konečných uživatelů
z nejrůznějších skupin. Vyhledávání informací na Internetu se
v několika důležitých ohledech velmi liší od „tradičnějších“ informačních
prostředí. Internet zejména poskytuje kontext, ve kterém je sbírka
dokumentů předmětem neustálých,
rychlých a nekontrolovaných změn a komunikační paradigma lidských indexátorů
zasahující známé skupiny potenciálních uživatelů je stále méně společné (Ellis,
Ford a Furner, 1998)
Nutně potřebujeme zvýšit znalost faktorů, které ovlivňují efektivnost internetového vyhledávání. Specifická znalost jednoho či druhého systému nebo stavu Internetu v určitém časovém bodě se nejeví jako obzvláště použitelná v delším časovém kontextu. Potřebujeme znalost podstatnějších a stálejších faktorů, abychom mohli pomoci lidem lépe na Internetu vyhledávat.
Článek přináší analýzu vyhledávání pomocí Alty Visty řízeného 69 vysokoškolskými studenty jako projekt dotovaný UK Arts and Humanities Research Board. Snaží se vystopovat roli individuálních odlišností (podrobně popsány dole) v internetovém vyhledávání.
Existují teorie (např. Entwistle, 1981; Ford, 1985a, 1985b; 1995; Ford & Chen, 2000 aj.), které navrhují, že: a) individuální vyhledávací a informační procesy užívají velmi odlišných strategií b) různé strategie mohou být více či méně účinné pro různé lidi v různých prostředích a c) jednotlivci mohou být do určité míry rozlišeni neměnnou tendencí k osvojení jednoho nebo druhého typu strategie informačních procesů (takovéto tendence jsou označovány jako poznávací styly).
Bylo rozlišeno
mnoho těchto poznávacích stylů (Brumby, 1982; Miller, 1987 aj.), včetně dvou
základních směrů: (1) obecně analytický
styl (wholist – analytic style), kdy jednotlivec tíhne ke zpracování
informací jako celku nebo po částech a
(2) slovně obrazový styl (verbal –
imagery style), kde jednotlivec inklinuje k přemýšlení v obrazech
nebo ve slovech.
Zvláště dobře
zavedený a široce studovaný projev
odlišností v souvislosti s obecně analytickým stylem je
Witkinova závislost na skupině (field – dependence). Witkin a jiní
vystopovali obecně analytický styl ve velmi širokém spektru lidských činností
od prvotního vnímání člověka přes jeho akademické úspěchy až po výběr
profese (Witkin, Moore & Cox,
1977). Jednotlivci relativně nezávislí na
skupině jsou ve srovnání s jednotlivci závislými na skupině obratnější ve strukturálních a analytických
činnostech. Jednotlivci nezávislí na skupině inklinují ke vnímání složek
strukturovaného pole analyticky nezávisle na jejich zázemí a vytváří strukturu
na poli, kde není. Na druhé straně jednotlivci relativně závislí na skupině
bývají méně dobří v takovýchto aktivitách, vnímají komplex podnětů jako
celistvý psychický moment. Tento směr se zdá, jako by zasahoval z vnímací
až do intelektuální a sociální úlohy. Dalším důležitým rozměrem poznávacího
stylu je podle Ridinga & Cheema (1991) slovní
a obrazová představivost. Jak názvy stylů napovídají, jednotlivci
nacházející se na jednom nebo druhém pólu mají tendence lépe zvládat úlohy
vyžadující určitou propojovací formu zobrazení informací v paměti –
vizuální nebo verbální. Této stránce poznávacího stylu však věnovali vědci méně
pozornosti než stránce obecně analytické.
Máme také
důkazy o tom, že existují neměnné rozdíly v přístupech ke studiu.
Důležitou postavou výzkumu je tu Noel Entwistle, který po mnoho let vyvíjí pokrokovou verzi souboru
prostředků navrhnutého tak, aby stanovil klíčové druhy studijních přístupů
(Entwistle, 1981;…). Jedno z nejrozšířenějších dělení je na hloubkový, povrchový a strategický
přístup. Hloubkový přístup se vyznačuje: záměrem porozumět (na rozdíl od naučení se a předvedení látky), aktivním zájmem (podrobnější sledování
myšlenek a kladení si otázek pro sebe), spojováním
myšlenek (vytváření celkového obrazu)
a využitím důkazů (pozorné rozebírání
důkazů podporující celkový obraz). Povrchový
přístup se vyznačuje tím, že cílem studenta je správné předvedení látky (na rozdíl od snahy pochopit smysl), pasivní učení (přijímání faktů bez
přemýšlení), memorování bez souvislostí
(memorování faktů a detailů, aniž je zasazujeme do širšího celkového obrazu –
nezdravý protějšek k využití důkazů),
strach z neúspěchu (úzkostí
vedená motivace). Strategický přístup
se vyznačuje: snahou vyniknout
(úspěchem vedená motivace) a dobrým hospodařením s časem.
Na obecně
analytickém poznávacím stylu je založena klasifikace Paskova. Učení založené na porozumění (Paskův
termín pro přístup zobecňovací – comprehension learning) znamená vytváření popisu – nezbytné
k získání koncepčního rámce. Učení
založené na činnosti (termín pro analytický
přístup – operation learning) se
vyznačuje vytvořením postupu –
nezbytné k shromáždění důkazů podporující a ověřující koncepční rámec.
Jednotlivci
mohou preferovat a být lepší v jednom nebo v druhém. A ti vyznačující
se všestranným stylem učení neprokazují nerovnováhu, dosahují plného porozumění
úspěšným zapojením obou přístupů. Jedinci s extrémní schopností učení na
základě porozumění nemusí uspět při vytváření postupů a mohou vykazovat patologii zobecňování (globetrotting) – přílišné zobecňování a
neschopnost doplnit celkový přehled příslušnými detaily. Naopak jedinci
s extrémní schopností učení na základě činnosti nemusí uspět při vytvoření
koncepčního přehledu a vykazují patologii nedostatku
komplexního vnímání (improvidence)
– do určité míry neschopnost „vidět
přes stromy les“.
Toto pojetí je spojeno se
studijními přístupy stanovenými Entwistlovým souborem prostředků. Učení na
základě činnosti zde reprezentuje analytické učení zahrnující využití důkazů
plus jeho nezdravý protějšek - memorování bez souvislostí. Obecné učení je tu
zastoupeno učením na základě porozumění, které zahrnuje spojování myšlenek a
jeho nezdravý protějšek – přílišné zobecňování (to bylo ale vypuštěno
v pozdější verzi, která se soustředí více na hloubkový/povrchový přístup
než na obecný/analytický).
Paskovy
konstrukce jsou spojeny s pravděpodobně základnější dimenzí lidské
odlišnosti, jmenovitě s poznávací
(kognitivní) složitostí (cognitive complexity). Jedinci s předpoklady
k zobecňování bývají kognitivně složitější než jejich analytičtí
protějšky. Poznávací složitost je spojena se stupněm rozlišování se kterou se
jednotlivci dívají na svět. V jednom extrému, kognitivně jednodušší
jedinci budou nahlížet svět v dualistických (černý/bílý, dobrý/špatný) kategoriích
. Zatímco kognitivně složitější jedinci budou zapojovat relativistické úvahy,
ve kterých odporující si názory budou stejně opodstatněné za odlišných
podmínek a z různých úhlů pohledu. Toto pojetí je studováno
v souvislosti s informační vědou (např. Ford, 1984, 1986).
V následné studii (Wood, Ford, Miller, Sobzcyk & Duffin, 1996) 105 studentů bakalářského studia pokračovalo ve vyhledávání v CD-ROM databázích informace o tématech spojených s jejich ročníkovou prací. Databáze zahrnovaly Inspec, Biological Abstracts, Social Sciences Index, Compendex, ABI-Inform, General Sciences Index a Modern Languages, Association. Studenti byli testováni co se týče poznávacích stylů a přístupů ke studiu. Vyhledávací strategie byly zaznamenány podle přesných pravidel pro analýzu. Ve srovnání se studenty nezávislými na skupině ti závislí zadávali méně nových dotazů, vykazovali vyšší stupeň znalosti tématu a vyznačovali se vyšším celkovým využitím počítačových informačních služeb. Studenti učící se na základě porozumění, ve srovnání se studenty učícími se na základě činnosti, používali vůbec největší počet vyhledávacích strategií, užívali více nových dotazů. Byli si také vědomi rozšiřovacích/zužovacích technik. Studenti závislí na skupině vyhledali více relevantních odkazů. Studenti „chápající“ nalezli více relevantních odkazů, studenti „činnosti“ projevovali větší uspokojení s výsledky hledání.
Je také důležité řídit výzkum vyhledávání informací
v rámci webu, místo toho, abychom jednoduše rozšířili studie tradičnějších
informačních prostředí, protože nástroje, které uživatel používá na webu se
liší od tradičních vyhledávacích nástrojů. Jak poznamenává Jansen a Poch (2001,
s. 244): „web je unikátní vyhledávací prostředí, které vyžaduje další a
nezávislá studia.“
Studie
Jansena, Spinka a Saracevice (2000) analyzovala přes 51 000 dotazů
pocházejících od více než 18 000 uživatelů a objevila tak další zajímavé
aspekty. Konkrétně si uživatelé nejsou příliš jisti v používání logických
spojek a dalších znaků pokročilého vyhledávání a typické je i to, že
nekontrolují více než jednu stránku výsledků hledání.
Wang, Hawk a
Tenopir (2000) na základě četných výzkumů tvrdí, že uživatelé jsou celkově málo
úspěšní. Setkávají se s potížemi u
syntaxe vyhledávacího automatu (search engine) a zhruba 30% hledání
skončí nulovým výsledkem. Naproti tomu Jansen (2000) mluví o tom, že se většině
lidí podaří na webu najít to, co chtěli.
Spink, Bateman
a Jansen (1999) také podotýkají, že 70 procentům lidí z jejich vzorku se
podařilo najít relevantní materiál a to zřejmě bez použití logických spojek a
pokročilých vyhledávacích technik. Jansen se odvolává na velký počet studií,
které ukazují, že ačkoliv je míra neúspěchu vyšší mezi jednotlivci, kteří
používají pokročilé vyhledávací
techniky, webové vyhledávání může poskytnout kvalitu srovnatelnou
s kvalitou nabízenou profesionálními pracovníky referenčních oddělení.
Jansen usuzuje, že jednoduché hledání je dostačující a že příspěvek úspěšného
pokročilého vyhledávání je minimální. V souladu s jinými výzkumy
Jansen informuje o nízké toleranci uživatelů k velkému počtu stran
výsledků hledání a také o tom, že uživatel jen vzácně zkontroluje více než
deset odkazů.
Mnoho teorií
zaměřujících se na web berou individuální rozdíly jako proměnlivé. Např. Wang a
kol. (2000) prověřovali kognitivní a emocionální aspekty hledání prováděného 24
vysokoškolskými studenty. Stejně jako Jansen a kol. (2000) zjistili, že
uživatelé málokdy prozkoumají více než
jednu stránku výsledků. Vyzdvihují, jak jednoduše si studenti vytvářejí chabé
mentální modely a zdůrazňují potřebu jejich pozvednutí a využití. Také objevili
závislost pocitů zmatku a složitosti na
poznávacích stylech. Na skupině závislí studenti tyto pocity zažívají
intenzivněji než jejich na skupině nezávislí protějšky. Stupeň úzkosti je pak
spojen s negativními pocity, které mohou ovlivnit důslednost vyhledávání.
Lazander, Biemans a Wopereis (2000) zkoumali vliv předchozí zkušenosti na webové vyhledávání. Ve shodě s jejich hypotézou založenou na předchozích výzkumech hypertextu zjistili, že úroveň zkušeností vliv na vyhledávací chování (browsing performance) nemá.
Palmquist a
Kim (2000) studovali vlivy poznávacích stylů i zkušeností s webovým
vyhledáváním. Zkoumali vyhledávání řízené 48 studenty - bakalářy zaměřené na
fakta i na témata. Vyhledávací chování se posuzovalo z hlediska potřebného
času a počtu překročených uzlů k dosažení relevantních informací.
Zjistili, že se poznávací styly vzájemně ovlivňují se zkušenostmi
s on-line databázovým vyhledáváním. Začátečníci závislí na skupině
potřebovali více času a překročili více uzlů při získávání požadovaných
informací než začátečníci nezávislí na skupině. Žádné markantní rozdíly co se
týče poznávacích stylů zkoumaných studentů odhaleny nebyly.
Ratzan (2000)
ve výzkumu, do kterého bylo zapojeno 350 uživatelů, sledoval rozdíly ve vnímáni
Internetu z hlediska metafor. Zjistil, že charakter uživatelova
metaforického zobrazování se mění s jeho zručností. Metafory používané
začátečníky často připomínají pocity marnosti, zmatení a složitosti. Neurčité
metafyzické metafory používají pouze experti. Nalezneme tu i rozdíly pohlaví,
ženy vykazují více “hraniční“ a „dálniční“ metafory, muži se zase častěji
považují za vysoce kvalifikované.
Další výzkumy,
které se zabývají odlišnostmi na základě pohlaví, mluví o tom, že ženy
používají Internet méně často, necítí se schopny najít efektivní cestu
k získání informací. Naproti tomu muži využívají Internet nejen
k práci, ale i pro zábavu a obecně používají více internetových aplikacích.
Někteří autoři (např. Morahan – Martin, 1998) dokonce považují příslušnost k
pohlaví za hlavního činitele ovlivňujícího náš přístup k Internetu a
jeho využití.
Výzkum zde
prezentovaný volí jako metodu průzkum za účelem získání dat spíše než testování
hypotéz, volí rozsáhlé průzkumy užívající faktorovou a regresní analýzu. Povaha
hledaných důkazů spadá do pozitivistické tradice. Ačkoliv mnoho studovaných
teorií je v podstatě sociálních, včetně postojů a vnímání, podstata
hledaných důkazů je statistická. Psychometrická měření byla užívána
k získaní dat o poznávacích stylech a Likertova stupnice ke stanovování
postojů a vnímání. Ovšem je třeba přiznat určitá omezení pozitivistických
přístupů co se týče záležitostí lidí.
Nicméně
cítíme, že je užitečné získat základní data, která umožňují sílu důkazů měřit
kvantitativně. Takovéto důkazy rozhodně nevyvrací - i když pravděpodobně
poskytují spolehlivější základnu pro – doplňující a objasňující zkoumání
stejných nebo podobných témat.
Saracevic (1991, s.225) ve své práci o individuálních
rozdílech poznamenává, že je třeba vztáhnout obecná zjištění konkrétně na
vyhledávání informací a naopak, výsledky výzkumu vyhledávání zasadit zpět do
obecnější teorie:
„Stále nám
chybí teoretický rámec a/nebo vysvětlení pro všechna tato zjištění. Bez
takovéhoto rámce bude práce na individuálních rozdílech vyhledávání informací
pokračovat jako v minulosti, dopouštějíc se neúnosného zjednodušování.“
Jansen a Poch
(2001) také zdůraznili potřebu schváleného rámce pro informační vyhledávání –
zvláště ve spojení s webem. Jejich doporučovaná terminologie se týká
například hledání, dotazů (počáteční, opakované, upravené), hledisek a
modifikátorů hledisek a pro zahrnutí do statistického šetření i významy se
standardními odchylkami těchto elementů stejně jako vyhledávacími podmínkami
dostupnými v čase experimentu atd. Je přijímána současnými studiemi všude,
kde se dá aplikovat.
Z hlediska
teoretického obsahu jsou současné studie z velké části založeny na Wilsonově
modelu informačního chování (Wilson & Walsh, 1996). Mimořádná pozornost
byla věnována vlivu individuálních význačných rysů na vyhledávání informací.
Tyto rysy byly demografické (věk a pohlaví), kognitivní a citové (zahrnující
aspekty úzkosti a osobní úspěšnosti). Tato hlediska jsou zahrnuta i
v modelech jiných autorů, ale nejlépe jsou zapojena u Wilsona (obr. č. 1 –
Wilsonův model informačního chování )
Vzorek se
skládal ze dvou kohort (začátek studia
1999 a 2000) čítající 250 studentů. Studenti byli vybráni z Ústavu
informačních studií Univerzity v Sheffieldu z programů magisterského
studia: Knihovnictví, Informační management a Informační systémy.
Byl sestaven
dotazník (část obsažena v příloze) o 63 položkách tak, aby se dotýkal
všech hledisek individuálních rozdílů (byly popsány dříve).
1) Přístup
ke studiu – 32 otázek, Entwistlův soubor prostředků
2) Vnímáni Internetu – 12 otázek, Ford & Miller (1996)
3) Stupeň
předchozích zkušeností – 3 otázky
4) Poznávací složitost – 4 otázky
Např. rozdíl verbální/vizuální
představivost byla stanovena pomocí série tvrzení o vztahu dvou věcí a student
byl požádán, aby rozhodl, zda jsou pravdivá, nebo ne. Polovina tvrzení se
týkala koncepčních vztahů (jestli je A typem B), druhá polovina se týkala
vizuálních vztahů (jestli má A stejnou barvu jako B). Studenti s verbální
představivostí rychleji a správněji posuzovali první typ tvrzení, studenti
s vizuální představivostí naopak (protože hledání v mentálních obrazech
je pro ně rychlejší).
Jako vyhledávací
prostředí byla zvolena Alta Vista. Studenti si mohli zvolit jednoduché nebo
pokročilé vyhledávací nastavení. Úkol, který měli studenti v této fázi
projektu řešit, zněl:
Technik si v kanceláři Ústavu
informačních studií ošklivě pořezal prst. Jaké právní důsledky z toho pro
univerzitu vyplývají? Najdi na webu odpovídající informace.
Dotazy zadávané studenty (a jejich následné modifikace) byly zaznamenány a vytištěny. Stejně tak i první dvě strany výsledků hledání, které byly rozděleny podle jednoduché dichotomické klasifikace: relevantní/nerelevantní.
Počet dotazů,
které měly za následek 1 nebo více relevantních výsledků byl vydělen celkovým
počtem zadaných dotazů. Takže například student, který zadal 4 dotazy (s
různými obměnami) a pouze finální modifikace měla úspěch, obdržel skóre
relevance 0,25.
Tabulka 1
(Studované fenomény, jejich příslušné variace a nástroje měření) ukazuje 31
variací použitých v tomto experimentu,
např. fenomén přístupu ke studiu je reprezentován variacemi: snaha
porozumět, aktivní zájem, spojování myšlenek, používání důkazů (hloubkové
učení) atd, kognitivnímu stylu přísluší variace: analytické/zobecňovací
předpoklady, verbální/vizuální představivost a poznávací složitost.
Účastníci
nejdříve vyplnili dotazník na individuální odlišnosti potom prošli testem
kognitivních stylů a teprve poté začalo vyhledávání. Nebylo omezeno časem ani
počtem možných zadaných dotazů.
Faktorová analýza identifikuje seskupení variací, které
jsou spojeny nějakou základní vazbou. Na rozdíl od mnohonásobné regrese
nepočítá se stupněm statistické významnosti. V této studii byla faktorová
analýza použita k zjištění do jaké míry různé sady variací ovlivňují
stupeň vyhledávací úspěšnosti. Byly provedeny čtyři analýzy následujících sad
variací: (1) relevance a přístupy ke studiu, (2) relevance a vnímání Internetu,
(3) relevance a stupeň předchozí zkušenosti a (4) relevance a věk, pohlaví a
poznávací styl
Umožňuje
identifikovat statisticky významné vztahy mezi mnohočetnými variacemi.
Konkrétně umožňuje identifikaci efektů několika nezávislých variací na
závislých variacích – do jaké míry jsou odchylky závislých variací určeny
odchylkami nezávislých variací. Tato analýza také zjišťuje, která variace, ze
všech zkoumaných má přímý vliv na efektivitu vyhledávání. V potaz při
určování stupně významnosti se bere také vzájemné působení nezávislých variací.
Mezi ty se počítají: kognitivní styly, studijní přístupy, vnímání Internetu,
zkušenosti, věk a pohlaví.
(Tabulka 2.
Rozložení mužů a žen v jednotlivých studijních programech; Tabulka 3.
Úroveň předchozích zkušeností )
Celkový počet dotazů vznesených studenty byl 228, z toho 99 za pomoci logických spojek, 86 pouze klíčová slova a 43 dotazů s použitím rozšířeného vyhledávacího módu Alta Visty. (Tabulka 4. Četnost dotazů; Tabulka 5. Četnost dotazů z hlediska použití logických spojek a klíčových slov; Tabulka 6. Parametry vyhledávání, rozděleno na muže a ženy)
(Tabulka 7. Výsledky faktorové analýzy ohledně relevance a
studijních přístupů)
(Tabulka 8.
Výsledky faktorové analýzy ohledně relevance a vnímání Internetu )
(Tabulka
9.Výsledky faktorové analýzy ohledně relevance a věku, pohlaví a kognitivního
stylu; Tabulka 10. Výsledky lineární regrese ohledně vlivu přístupu ke studiu,
vnímání Internetu, kognitivních stylů, věku a pohlaví na relevanci)
Faktorová
analýza odhalila, že efektivita
vyhledávání je spojena se staršími muži a s relativně nízkou poznávací
složitostí. Úroveň předchozích zkušeností nehraje roli. Regresní analýza dále
ukazuje, že významným určením relevance je pohlaví (ne věk).
Zdá se, že
slabé vyhledávací schopnosti vykazují jedinci s verbálním poznávacím
stylem, a relativně vysokým stupněm poznávací složitosti. Dále se vyznačují
strachem z neúspěchu a špatným hospodařením s časem (time management)
– ačkoliv úspěšní i neúspěšní studenti berou za svůj hloubkový přístup ke
studiu. Nízká úspěšnost je dále spojena s vnímáním Internetu: pocit
nedostatečné strukturovanosti, pocit ztracenosti a neschopnosti najít cestu
k cíli (vyhnout se irelevantním materiálům).
Zjištění jsou
do určité míry v souladu s Bandurovou teorií sociálního učení. Podle
něj (1986, s.391) je osobní úspěšnost spojena „ne se schopnostmi, které jedinec
má, ale s přesvědčením o tom, co může dělat, ať už je obdařen jakýmikoliv
vlastnostmi.“ Regresní analýza spojuje
studentovo neúspěšné vyhledávání
s vnímáním jeho samého jako neschopného udržet nad vyhledáváním kontrolu.
V této oblasti jsou zjevné rozdíly mezi pohlavími. Nedostatek „počítačového“ sebevědomí je
z velké části záležitostí žen.
Studie nalezla
souvislost mezi nízkou vyhledávací úspěšností a verbálním poznávacím stylem.
Jedinci, u nichž převládá tento styl většinou mj. nenalézají žádné potěšení
v práci s Internetem, dívají se pouze na materiály, které jim byly
doporučeny a cítí strach z přehlcení informacemi. Je to v rozporu
s naší intuitivní myšlenkou, že vyhledávání informací je záležitost
především verbální (formulace a modifikace dotazů atd.).
Studie nenašla
žádné vztahy mezi stylem zobecňovacím/analytickým a efektivitou vyhledávání
(Obrázek 2.
Částečné vylepšení Wilsonova modelu informačního chování)
Je zajímavé,
že relevance vyplynula relativně silně z faktorové analýzy jako přesně
vymezená variace, která rozlišuje rozdílné skupiny variací reprezentovaných
přístupy ke studiu, vnímáním Internetu, poznávacími styly, věkem a pohlavím. Je
také zajímavé, že závěry získané různými typy analýz dobře zapadají do
předchozích výzkumů vnímání Internetu
podobnými skupinami úspěšných univerzitních studentů stejně jako do výzkumů
týkajících se rozdílného informačního chování muže a ženy a efektů osobní
úspěšnosti.
Nicméně výzkum
také navodil mnoho otázek. Nedokázal například potvrdit některé předcházející
zkoumání role zkušenosti a zobecňovacího/analytického poznávacího stylu při
vyhledávání a také nic neříká o psychologických mechanismech skrývajících se za
odlišnostmi, které byly sledovány. Dále nevíme, do jaké míry se rozdíly zde
popsané uplatňují při vyhledávání informací o jiných tématech, v méně
umělém prostředí a u různých internetových uživatelů.
Saracevic
(1991, s.85) poznamenává, že lidské individuální rozdíly mají hlavní vliv
na chování informačních systémů.
Podotýká:
„Co se týče
současných forem a operací informačních systémů, na ničem takovém nezáleží.
Současná forma systémů nevyhovuje lidským odlišnostem, které se velmi projevují
právě při vyhledávání…Není to pouze technologická strana informačních systémů,
která by měla zvyšovat své porozumění lidem, ale také lidská strana, informační
profesionálové by měli zvyšovat svoji snahu lidem a jejich odlišnostem
porozumět.“
Ať už se
snažíme zlepšit strojovou nebo lidskou část informačních systémů – nebo
vzájemné interakce – pravděpodobně potřebujeme více znalostí o tom jak se
uživatelé liší. Je možné, že souvislosti mezi osobní úspěšností, věkem a
kognitivními styly mohou být důležitým faktorem v modelech interakce
člověk – počítač (human – computer interaction), které nastartují vývoj nových
informačních systémů.
Věk a
kognitivní styl jsou relativně stálé nepoddajné veličiny, a tak pravděpodobně
budou vyžadovat adaptabilitu část systému. Osobní úspěšnost může být mnohem
méně poddajná, a proto může být
rozumným těžištěm uživatelova tréninku a rozvoje. Nicméně jsme daleko od
vlastnictví nějakého silného empiricky ověřeného modelu interakce člověk –
počítač, který by nám pomohl systémy zlepšit. Je jasné, že je potřeba daleko
více výzkumů – obzvláště:
1. v
přirozenějších, méně donucovacích podmínkách
2. používající
komplexnější a výmluvnější měření relevance
3. zadávající
širší rozpětí typů témat k vyhledávání
4. ve vztahu
k širšímu vzorku populace internetových uživatelů
5. beroucí
v potaz strategie vyhledávání stejně jako výsledky
6. užívající
více různých typů vyhledávacích automatů
Další výzkumy by pravděpodobně mohly využít kvalitativní a kvantitativní přístupy k objasnění nalezených vztahů. Ačkoliv takovéto vymezení je bezpochyby vhodné ve všech kontextech, je velmi vhodné vzhledem k této studii požadovat pro porozumění otázkám vyplývajícím ze statistické analýzy také kvalitativní data. Data spojená s komplexním a subjektivním charakterem souvislostí mezi informačním chováním a smysluplností této aktivity (vyhledávání informací) pro každého, kdo je v ní zapojen (v tomto případě v nepřirozeném, nuceném a pro mnohé i úzkost navozujícím experimentu). Bylo by účelné pro takovýto výzkum vzít v potaz i aspekty jako jsou individuální očekávání, záměry, postoje, úvahy a emoce. Je možné, že modely vyhledávacích procesů a efektivity uživatelů i systémů – zejména modely schopné identifikovat manipulovatelné faktory, mohou pomoci systémovým projektantům vytvořit lepší systémy a uživatelům zlepšit efektivitu vyhledávání – mohou požadovat jemné spojení objektivity a možnosti zobecnění se subjektivitou a úzkou spjatostí s kontextem.
Bandura, A. (1977), Social learnig theory. Englewood Cliffs, NJ: Prentice Hall.
Bandura, A. (1986). Social foundation of thought and action: A social cognitive theory. Englewood Cliffs, NJ: Prentice Hall.
Brosnan, M.J. (1998), The impact of computer anxiety and self-efficacy upon performace. Journal of Computer Assisted Learning, 14, 223 – 234
Brumby, M. N. (1982) Consistent diferrences in cognitive styles shown for qualitative biological problem – solving. Bristich Journal of Educational Psychology, 52, 244 – 257.
Compeau, D.R., & Higgins, C.A. (1995). Computer self-efficacy: Developement of a measure and initial test. MIS Quarterly, June, 189-211.
Coakes, S.J., & Steed, L.G. (1999). SPSS: Analysis without anguish. Brisbane: Wiley.
Culley, L. (1998). Girls, boys and computers. Educational studies, 14(1), 3-8.
+ dalších 80 titulů.